Antiamerikanismus v Evropě

25. února 2011 v 16:57 | Thyronx |  Politika

ANTIAMERIKANISMUS JAKO IDEOLOGIE

  • Obsahuje v sobě současně zevšeobecňování - všichni Američané jsou…
  • Přisuzování kolektivní morální či kulturní podřadnosti - Amerika je naprosto nekulturní zemí…
  • Představu všemocnosti Ameriky - získané pochybnými prostředky…
  • Obavy, že Američané chtějí tajně nějakým způsobem poškodit jiné národy - zničit jejich kulturu, životní styl, morálně je zkazit apod…
  • A značnou dávku obsese vším, co nějak souvisí s Amerikou…
V praxi však evropský antiamerikanismus zůstává stále poměrně nejasným konceptem, přičemž s definitivní platností lze říci jediné - Amerika je tím, čím není Evropa.
Antisemitismus je samozřejmě nepoměrně starší než antiamerikanismus a oba fenomény se od sebe výrazně odlišují. Vše ale nasvědčuje tomu, že mezi nimi existuje velmi úzký vztah.
Představa, že moc v americké společnosti třímá početná židovská komunita, byla už od konce 19. století (ačkoliv v té době tam ve skutečnosti žilo ještě poměrně málo židů) jedním z hlavních důvodů nevraživosti a negativních postojů vůči USA v Evropě.
Holokaust sice učinil otevřené projevy antisemitismu v Evropě společensky nepřijatelnými, negativní pohled na vzájemný vztah Ameriky a židů však přetrval a odrazil se i na vztahu k Izraeli. Ten je přinejmenším od Sedmidenní války (1967) vnímán, zpočátku především v levicových kruzích, jako dobyvačná velmoc utlačující své sousedy a současně je považován za loutku všemocných USA, které jeho prostřednictvím usilují o realizaci svých "imperialistických" plánů.
Šíření antiamerikanismu je pak doprovázeno empiricky doložitelným nárůstem antisemitismu, jenž se podle Markovitse stává jeho nedílnou součásti. Děje se tak především pod zástěrkou nové formy antisionismu, která je na rozdíl od otevřených projevů antisemitismu v západní Evropě běžně akceptována.
Jejím prostřednictvím dochází ke stigmatizaci a démonizaci Izraele, naprosto přesahující rámec rozumné kritiky izraelských politik (včetně zpochybňování práva Izraele na existenci) a současně i k obviňování židů žijících mimo Izrael z určité formy spolupachatelství na "zločinech" Izraele a z neloajality vůči zemím, jejichž jsou státními příslušníky.
S těmito obviněními pak slaví návrat i stará představa o ovládnutí Ameriky židy. Izrael už není mocnou loutkou k prosazení cílů USA, ale sám prostřednictvím svých pomocníků z řad "židovských" neokonzervativců a "židovské lobby" manipuluje Amerikou a využívá ji pro své účely.
V reakci na bouři nevole proti USA, která zachvátila západoevropské země v předvečer zahájení války proti Iráku, bývalý francouzský ministr financi Dominic Strauss-Kahn nabubřele napsal: 15. února 2003 se na ulicích evropských měst zrodil nový evropský národ…
Po něm s podobnými vyjádřeními přispěchali mnozí další prominentní evropští intelektuálové (včetně J. Habermase či J. Derridy), kteří v erupci antiamerikanismu spatřovali slibný počátek vědomého konstruování společné evropské identity a nového evropského národa.
Jedním z hlavních důvodů zahájení evropské integrace byla snaha uniknout zhoubnému působení nacionalismu považovanému za jednoho z hlavních viníků krvavých válek mezi evropskými státy.
Bylo by však svým způsobem ironií, kdyby měl tento proces nakonec vyústit ve vytvoření evropského superstátu založeného na panevropském nacionalismu vymezujícím se vůči USA - zemi, která je přes všechny reálně existující rozdíly ve všech směrech Evropě bližší než naprostá většina jiných.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama