Kvalita potravin v Česku

31. srpna 2010 v 2:07 | Thyronx |  Zajimavosti z Cech
Nechci Vám brát iluze, ale ...... Pokud se však podívám na kvalitu potravin, někdy si říkám, že bych chtěl dát ochutnat svým dětem to, co se tu před těmi dvaceti léty jedlo.
Nabídka potravin, které jsou teď v obchodech,je skutečně rozmanitá. Na straně druhé se za touto "rozmanitostí" skrývají jen různé barevné obaly a krabičky, které obsahují prakticky  totéž. Mnoho potravin, které bychom si dovedli sami vyrobit, se vozí přes půl  Evropy a zátěž exhalacemi a znečisťováním životního prostředí je větší, než  jejich samotná užitná hodnota a vliv na zdraví.
Do roku 1994 platily v  Československu ještě z dob minulého režimu zákonné normy, které nedovolovaly,  aby klobásy obsahovaly mouku, aby jogurty obsahovaly škrob atd. atd.
Tyto normy byly zrušeny a v Česku začala doslova džungle. Potraviny jsou dnes samá náhražka. Kravský tuk je nahrazován tukem rostlinným  (sójovým). Mléko, které je nápadně podobné emulzi na chlazení obráběcích nožů, se nesrazí, nejde z něj udělat domácí jogurt.
Ale stojí 8,90 Kč. Nekupte to!Jogurty nejsou jogurty, je to jogurtová hatlapatla, do které je narván škrob nebo želatina, aby toho bylo víc. Jsou v tom usmrceny  mikroorganismy.Ale stojí to 4,90 Kč. Nekupte to! Sýry nejsou sýry, ale náhražky, v nichž je mléčná bílkovina nahrazena bílkovinou rostlinnou (sója) anebo škroby.
Zmrzliny či šlehačka, ty se též nepotkaly s mlékem, dělá se to všechno z umělých náhražek.I v dražších zmrzlinách, které jsou deklarovány, jako mléčné  či dokonce smetanové, je pouze odstředěné mléko a zmrzlina je "zkvalitněna" tukem rostlinným.Ani kvalita některých másel není nic oslnivého, je to nastavováno vodou!Většina  čokolád, prodávaných v našich obchodech, nejsou čokolády, ale čokoládové imitace  plné levných náhražek. Mezi tyto náhražky patří karabový prášek, který se vyrábí  ze svatojánského chleba, jímž se ve Středozemí krmí ovce a velbloudi.České párky jsou dnes z většiny plněny sójou, moukou nebo separátem. Co je to  drůbeží separát? Z kuřete se vyjmou prsa a stehna, která se prodají zvlášť. Zbytek - tedy kůže, kostra, hlavy i se zobáky, krky, pařáty a vnitřnostmi se  rozmixují, přecedí, obarví na červeno a přidávají se do párků a klobás, v případě párků do 40,- Kč za 1kg tvoří
se sójou, chemikáliemi, céčky atd.jejich hlavní složku. Kdo kupujete dražší párky a nemáte je přímo z nějaké malé  porážky, nejásejte. Tyto molitanové masokostní moučky se dnes přidávají i do  dražších párků. Jak jsme však byli ubezpečeni Informačním centrem bezpečnosti  potravin, z tvrdého strojního oddělování při výrobě separátu (SOM - strojově  oddělené maso) se získá velmi jemná masová pasta složená z částic menších než 1  mm, takže nehrozí žádná újma na zdraví. Akorát, že to žereme!(Pro zajímavost - separáty se vyráběly i dříve, sušily se a používaly se jako  krmivo pro dobytek. Toto se vyrábí i  dnes.Aby tento světle bledý šurvajs získal pěknou červenou barvu, narve se tam chemie.Pro potlačení nežádoucích pachů ze separátu samozřejmě existují různé chemické sajrajty.

Náhražkové prefabrikáty dnes pronikají i do  takových výrobků, které vypadají navenek jako salámy či šunka.   Různé bůčky a slanina je dnes vyráběna zejména z přerostlých polských prasat,  která mají jinou strukturu masa, než prasata česká, která jsou více masitá a  jejich bůčky obsahují více masa. Na polských bůčcích, které se k nám jako přebytky dováží je samé sádlo, ale nekupte to. Je to bílý a bílé maso je  přece dietní! Hovězí maso, které obchodníci kupují od jatek jako maso z krav za pár korun, je prodáváno jako kvalitní maso z mladých býčků.
Ani milovníci ryb nemusí být ušetřeni podvodu. Máte rádi kraba? Může se vám stát, že to maso deklarované jako krabí, je z tresek.   Do chleba se dnes přidávají pomleté zbytky starého chleba a pečiva, které se předtím neprodalo. Stroje tyto zbytky, (které se dříve dávaly prasatům nebo se  prodávaly za nižší cenu jako krmný chleba pro domácí užitkové zvířectvo), semelou  a směs je dále upravována. Přidají se speciální směsi s enzymy, pak se míchá  těsto atd. atd.
a na druhém konci vyjede upečený chleba. Nevadí, že obsahuje sezam nebo mák a nebo lněné semínko. Takové krásné ohnisko civilizačních chorob  a alergií.Navíc se neustále snižuje  podíl žitné mouky z dřívějších 45% na 20%. U rohlíků se neustále snižuje  hmotnost, ale i obsah tuku, (který zajišťoval křupavost), až na polovinu. Z  rohlíků se stává gumová hmota, která druhý den ztvrdne a chleba je bez chuti.
Kečupy a hořčice nejsou hořčice, je to voda s moukou nebo se škrobem, ve které  je s bídou

10% skutečného kečupu nebo skutečné hořčice. Dnes už se na některých  "kečupech" vyskytuje na druhé straně malý název "kečupová " či "rajčatová omáčka." Tyto blivajzy se
v regálech tváří jako kečupy, ale viděly rajčata leda  tak z rychlíku.
Maso, zejména dovezené, je "nastavováno" vodou, která je do něho  injekčně vpravována. Do některých masných výrobků je pro změnu zase injekčně  vpravována levná sójová
bílkovina. Konzervy obsahují blíže nespecifikovanou hmotu, která nemá s kousky dobrého masa, které jsme nacházeli v socialistických  konzervách, nic společného. Landšmít, který se dřív vyráběl z masa a dal se  nakrájený opéct nad ohněm, je dnes nedefinovatelný prejt z kůží a šlach slepený obarveným škrobem, který se vám buď po napíchnutí na klacek rozpadne nebo nad ohněm rozteče.Lečo s klobásou již dávno není  ta dobrá zelenina s klobásou, ale to lečo vypadá, jako by už jednou prošlo  žaludkem a ta "klobása" je sójová. Hovězí a
vepřové maso ve vlastní šťávě  nezřídka obsahuje i polovinu rozmixovaných kuřecích kostí a kůží, které se dříve  mlely v kafilérkách
na masokostní moučky pro zvířata. Ty "kvalitnější" konzervy  obsahují kůže, takže když tato pochoutka na talíři zchladne, lze ji úspěšně  použít jako lepidlo. Paštiky a pomazánky jsou nastavovány škrobem, moukou   a drůbežími separáty. Prošlé maso ze  supermarketů je očišťováno octovou vodou, nakládáno do marinád
a podáváno jako specialita
k letnímu grilování.
Různé saláty jsou zakonzervovány tak, aby vydržely, ale skutečnou majonézu viděly leda tak z rychlíku. Dorty a dezerty jsou vyráběny z náhražek, stejně jako různé oplatky a tyčinky. Sirupy nejsou vyráběny z ovoce, ale jedná se o vodu z cukrem, ve které je ovocná příchuť.Z českého piva se povětšinou staly europatoky
univerzální chuti vyrobené v systému CKT/HGB, který
"přeskakuje" klasické zrání a dokvašování v ležáckém sudu. Univerzální bývají i následky požití těchto chemikálií - rektální zvracení čili sračka. Skalní pivaři dnes přecházejí na 11°° pivo, které má aspoň trochu úroveň dřívější  desítky. Některá šumivá vína se nedělají tradičním zráním, ale vyrábí se jako  sifón. Víno, které má úroveň vín krabicových, se nasytí CO2 a prodává se v  regále jako "šampáňo."

Vzadu na vinětě se lidé s dobrým zrakem mohou dočíst, že se jedná o perlivé víno." A dalo by se pokračovat.Pokud si někdo myslí, že když si koupí dražší výrobek, či dokonce výrobek značkový, že je zaručena vyšší kvalita, je na omylu. I značkové výrobky, prodávané v rámci celé Evropy, jsou v Česku vyráběné z náhražkových surovin. Zmrzlina Magnum, která stojí stejně v Česku i Španělsku, se v EU vyrábí z  mléka, v Česku z levnějších rostlinných tuků.Takových a různých dalších šmejdů žereme stále více a více, ale nezoufejme, bude hůř. Podíl výrobků se stále vyšším obsahem náhražek bude růst. Takové chuťovky, jako např. "dietní" drůbeží hamburgry, které se skládají z poloviny z  drůbežího separátu a z druhé poloviny z vepřových kůží, jsou jen začátkem  dalších inovací. Složení výrobků, které se uvádí
na jejich obalech, bude psáno  stále menšími a menšími písmeny, aby si ho už nemohli
přečíst ani ti, co mají  zrak v pořádku. Čekají nás doby, kdy budeme doslova "žrát" takové potraviny,  jaké známe z francouzského filmu Křidýlko nebo stehýnko, přičemž autoři se budou  inspirovat českým filmem "Návštěvníci,,
kteří jedli amarouny. Zatím jíme potraviny, které vypadají jako tradiční, ovšem jejich náplň je "božská" (jen Bůh  ví, co v tom je!).
Samozřejmě, že se dají koupit i dobré potraviny.Párky, které obsahují maso, jogurty bez želatin a škrobů, křupavé rohlíky, co vydrží do  příštího dne, kečupy z rajčat apod. Je to však luxus! Ano, to co bylo za socialismu standardem a normou je dnes luxusem. Stát bohužel dělá v dnešní době na lidech určitou formu podvodu, týkající se jejich spotřebního koše, potažmo životní úrovně. U potravin se sice vychází z  jejich hmotnosti, nikoliv však kvality. V Německu si takový bordel výrobci dělat nedovolí. I levné výrobky tam mají svoji úroveň, např. nejlevnější špekáček za 1,45 euro obsahuje 70% masa, v Česku  za stejnou cenu koupíte "špekáček," který obsahuje pouze 27% masa.Česko se v  posledních letech stalo popelnicí či odpadkovým košem Evropy.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 karel karel | Web | 31. srpna 2010 v 18:51 | Reagovat

něco na tom bude . znám par co se vratili z usa a v cesku měli pocit že drží hladovku.

2 sajgon sajgon | 10. září 2010 v 13:10 | Reagovat

hnus velebnosti :)

3 Pepan Pepan | 15. září 2010 v 0:15 | Reagovat

To se na to nesmíš z USA přes web. My, domorodci, si umíme složení přečíst a podle toho se rozhodnout. Dále my domorodci víme kam pro co chodit nakupovat. Ano, takovéhle výrobky se tu nabízejí a prodávají. Ale: pro česnek se chodí do tržnice, pro maso k řezníkovi s frontou atd.

4 Jaromír Adámek Jaromír Adámek | E-mail | Web | 15. září 2010 v 11:03 | Reagovat

Máš pravdu! Čtu složení skoro u každého kupovaného výrobku a je mi špatně. Kysaná smetana, která chutná jak pudink. Věpřová konzerva s minoritou masa. Levné buřty plné sóji a sraček, které se při vaření nafouknou jak vzducholoď na pětinásobek objemu.

Je opravdu problém vybírat si potravinu. Za kvalitu si rád připlatím, ale ti hajzli neuvádějí třeba na párcích, kolik je tam masa! :(

Bych zavedl uvádění základních složek velkým písmem, a ne že to vytisknou pětibodovým písmem někde do čtverečku na druhou stranu, pro jistotu ještě hnědě na červený podklad a ještě latinsky aby tomu nebylo rozumět, takže člověk rozumí maximálně voda - aqua... :)

5 Martin Martin | 22. října 2010 v 8:15 | Reagovat

Je pravda co píšeš, ale v USA to není lepší. Nedávno jsem četl knihu Jedy (autora si teď nevzpomenu), který popisoval situaci výroby potravin v USA a byl to taky pěkný humus. Pak třeba knihu a film Fast Food Nation, film Frankensteer o výrobě masa, pak třeba o geneticky modifikované soji, kukuřici, prasatech atd. je toho hodně a vše je nechutné. Problém je v tom, že lidi žádají levné potraviny a výrobci to šulí kde můžou. Místo cukru sajrajt aspartam a co nemá chuť tak do toho glutamát sodný a dalo by se pokračovat. Šulení potravin je celosvětový problém.

6 nerw nerw | 28. října 2010 v 8:58 | Reagovat

1. v júesej jsou ty potraviny jeste horší
2. kto žere vyšepopsane potraviny, tomu je to uplne jedno. pro mne je konzerva absolutni nouzovka.
ale co už, 60% cechu si nedokaze krome ryze s kecupem (tim 5korunovym)nic uvarit tak co se pak divime

7 Pavel Pavel | E-mail | 5. prosince 2010 v 16:14 | Reagovat

Promiňte,ale půjdu zvracet.

8 Balda Balda | E-mail | 31. prosince 2010 v 5:19 | Reagovat

Přišel jsem, přečetl jsem, ohodnotil jsem, reaguji.
To, co tady u nás jíme, přesněji řečeno, mnozí jsme nuceni to kupovat a jíst, není ani tak  otázkou hamižnosti výrobců, ale klasickou ukázkou chudoby našeho státu. Bohatí málokdy okusovali kosti a už vůbec z nich nedolovali morek. To bývala výsada chudých. Bohatý stát stanoví státní normy na výrobu potravin, chudý stát je zruší a zavede normy oborové, čímž i ten největší sajrajt je vyroben v souladu s normou. V chudém státě žije chudý lid, tak je třeba tomuto lidu onen sajrajt hezky zabalit, stanovit cenu a prostřednictvím reklamy jej přesvědčit, že kupuje luxus. Autor má pravdu, ale jak z toho ven? Naučit se tři základní slova; "Děkuji, nemám zájem." Tato tři slova používám vždy, když mě osloví banka s nabídkou "výhodného" úvěru, nebo mi v obchodě nabízejí cokoliv, co prodávají "V akci". Platí zásada. Kdokoliv mě osloví a nabízí cokoliv, nejde mu o mé dobro, ale o moje peníze.

9 Ivo Ivo | 6. ledna 2011 v 23:36 | Reagovat

přesně tak, my žijeme ve Skandinávii a i ty nejlevnější věci jsou dost kvalitní. Koupil jsem si v Česku kuřecí nářez a málem jsem se poblil. Byl to jakýsi slepenec kaseinu a moučky. Fujjjj. Norský losos stojí stejně v Norsku jako v české Bille jen ten v Bille je z Polska a po rozbalení je to samá šlacha a kůže. :-?

10 Ivo Ivo | 6. ledna 2011 v 23:40 | Reagovat

jednou přijeli k nám na chatu známí, které jsme pozvali na opékání špekáčků a přivezli "špekáčky" z Kauflandu. Pomletej sajrajt s rýží. Při opékání se to roztékalo. To bych nedal ani potkanům, natož lidem nebo psovi.

11 Thyronx Thyronx | E-mail | Web | 3. února 2011 v 17:17 | Reagovat

http://www.randazzofreshmarket.com/products/
http://ninosalvaggio.com/
http://www.publix.com/
http://www.winndixie.com/Store_Departments/Deli.asp
http://www.meijer.com/
kvalita cena kvalitni uzeniny a maso, ryby, syry, salaty nic redene vodou jako v supermarketech v CR nic z nahrazek po kterych se poserete a vybrat si restauraci kde se po jidle neposerete neni problem. V CR? Ani nahodou. Ve vetsine z nich jsou jidla nepozivatelna. Uzeniny jako blato, pecivo gumove, piti redene vodou.
Kdo nevi v CR kde najit dobrou hospodu, ten se skoro zarucene splete ( a pozdeji posere). Jsem kazde leto v CR a hodne cestuji. Mohu porovnavat.

12 zero zero | E-mail | 11. června 2011 v 7:55 | Reagovat

O této situaci vím. Proto si na neošizené potraviny raději vystojím frontu. Skopové maso a zeleninu mám svoji. Loni jsem uložil rajčata a papriku do špajzu vedle těch z kauflandu. Domáci byly svraštěné za 3 dny. Ty z kauflandu až za 7 a to min.1 den strávily přepravou a skladováním. Této trvanlivosti bylo dosaženo sklizní v nezralém stavu,dozráváním etylénem,ozářením a parafínovou sprchou která omezuje odpařování vody ze zeleniny. O těchto praktikách píše i americký autor Earl Mindell v knize Jídlo jako lék. Radioaktivní zelenina s příměsí ropy a všelijak ošizené potraviny jsou prostě problémem západní civilizace,tedy i USA. O praktikách potravinářského průmyslu pojednává kniha Sojovka vám lže! aneb víte co jíte? Největší výrobce aromátů,ochucovadel a zesilovačů chuti pochází právě z USA. Je ironií,že méně rozvinuté státy produkují kvalitnější potraviny,protože na kvalitní ošulení prostě nemají technologie. Snaží se šidit kde kdo,bylo tomu tak vždy. Už ve středověku byl v Česku zákon který postihoval pančování vína. Ti co nemají technologie se prostě zmůžou leda tak na přimíchání drcené cihly do papriky.

13 Michal Michal | Web | 4. prosince 2011 v 22:45 | Reagovat

Všechno je zákon nabídky a poptávky. Pokud zákazníci chtějí levné "žrádlo", tak jim ho obchodník nabídne - a že v uzeninách není maso? No - za 5,90 za 100g se to ani nedá čekat.

Kdo chce, tak si ty etikety přečte a vybere si - a i u nás se dá na pultech najít kvalitní sortiment.

14 Dike Dike | Web | 18. června 2015 v 18:40 | Reagovat

pujcky na ruku okres znojmo [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama