Jak by vypadala vláda drtivé levicové většiny CR?

10. ledna 2009 v 18:20 | Thyronx |  Politika

Podivejme se do Velké Británie roku 1945.:


Během války si Britové vrchovatě užili "krve, dřiny, slz a potu", jak zněl slavný
Churchillův citát z roku 1939. Závěrem války však již měli sebeobětování dost. Zvolili
sladké sliby předsedy labouristů Clementa Attleeho. Laouristé získali 48 procent hlasů
oproti 36,2 procentům, které získali konzervativci. Poměr poslaneckých křesel v Dolní
sněmovně byl ovšem 393 ku 197; ostatní strany získaly jen 33 mandátů.
Vítězní labouristé skutečně brali vše. Znárodnili doly, telefonní a telegrafní společnosti,
těžký průmysl, automobilky, železnice, silniční dopravu, civilní letectví, ropné rafinerie a
ocelárny. Znárodnili Bank of England (centrální banku). Znárodnili zdravotnictví a zavedli
téměř úplné financování zdravotnictví prostřednictvím daní. Zavedli vysoce progresivní
zdanění příjmů s mezními sazbami dosahujícími až 98 procent!
Zkrátka a dobře, britští labouristé roku 1945 byli srovnatelní s komunisty. Podobnost je i
ve faktu, že vše, nač sáhli, skončilo katastrofou. Znárodněné podniky pracovaly s těžkými
ztrátami a byly závislé na státních dotacích. Jiné zkrachovaly: proto zanikl kdysi
proslavený britský automobilový průmysl. Znárodněná centrální banka byla přímo podřízena
ministerstvu financí. Výsledkem byla nevídaná míra inflace a propad kursu britské libry. Od
roku 1946 až do udělení nezávislosti Bank of England v květnu 1997 vzrostl cenový index více
než dvacetinásobně.
Britské státní zdravotnictví překročilo již v prvním roce fungování očekávané výdaje o 156
procent a dodnes je bezednou finanční černou dírou. Co horšího: veřejná zdravotní péče
poskytuje méně kvalitní služby než zdravotnictví zemí, kde funguje konkurence a kde
významnou roli mají soukromé nemocnice a pojišťovny. V rámci zemí EU-15 patří socializované
britské zdravotnictví podle řady kritérií k nejhorším
Největší škody však labouristé napáchali v oblasti veřejných financí. Jejich rozhazovačnost
byla příslovečná a jejich lakota byla omezena pouze tím, že daňové sazby nemohou převyšovat
hodnotu 100 %. V předválečné době se veřejné výdaje Velké Británie pohybovaly kolem 26
procent hrubého domácího produktu. Po válce se na nějakou dobu ustálily na hodnotách kolem
35 procent HDP. Sociální výdaje a dotace zavedené labouristy však ukusovaly stále větší a
větší díl krajíce. V roce 1975 letech vláda utratila téměř 50 % HDP. Občasné střídání vlády
s konzervativci nic nevyřešilo: systém byl již za Attleeho vlády nastaven tak, aby byl téměř
nereformovatelný. Snižování veřejných výdajů by okamžitě vyvolalo křik populistů a proto
bylo politicky neprůchodné.
Počátkem druhé poloviny 70. let již byla socializovaná britská ekonomika téměř na kolenou. V
roce 1975 inflace přesáhla hodnotu 27 %. O rok později nastala měnová krize a vláda musela
požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond. Bývalá velmoc se octla v podobné situaci jako mnohé
země třetího světa, které nejsou schopny vládnout samy sobě. Přelom let 1978-79 vstoupil do
dějin jako "zima nespokojenosti" (Winter of Discontent). Série stávek za vyšší mzdy (které
reálně klesaly v důsledku inflace) ochromila ekonomiku. Británie si sáhla na dno.
Následovalo volební vítězství Margaret Thatcherové, jímž ovšem trable britské ekonomiky
ještě nekončily. Thatcherová nedokázala snížit objem veřejných výdajů, pouze ztlumila jejich
nárůst. Na rozdíl od Ronalda Reagana se bála radikálně snížit daně, takže její první funkční
období bylo poznamenáno dlouhou a těžkou recesí. Jen pomalu se britská ekonomika dostávala z
devastace způsobené socialistickými experimenty Attleeho vlády.
Naštěstí se nerealizovala chmurná vize Winstona Churchilla z roku 1945: "Socialistický stát
si nemůže dovolit trpět opozici - žádný socialistický systém nemůže fungovat bez politické
policie. Oni (tj. labouristická vláda) nakonec zavede nějakou formu gestapa."
Tato noční můra se Británii naštěstí vyhnula. Tamní pokus o socialismus se omezil na
korumpování voličů sociálními dávkami a obešel se dokonce bez státního bankrotu. Ale co
Česká republika? Jak by zde vypadala vláda drtivé levicové většiny, kdyby k ní jednou mělo
dojít?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Independent Watcher Independent Watcher | Web | 11. ledna 2009 v 13:02 | Reagovat

Perfektní článek a souhlasím se vším, co bylo napsáno.

2 Dalibor Dalibor | E-mail | 29. ledna 2009 v 20:38 | Reagovat

jsem čtenář i Vašich příspěvků na serveru hospodářských novin, jako politologa bych vás asi nezaměstnal , to ne. Ovšem za velmi  přínosné považuji příspěvky typu  porovnání poměrů mezi Českou republikou a v USA. Osobně jsem se domníval , že zde najdu něco přínosného. Jako přínosné považuji zpověď fungování státu vůdči občanovi a podobně. Viz třeba jak jste  popisoval pracovní dobu vUSA rozdělení přestávek včetně honorování základní mzda , příplatky za přesčasy, práce o nedělích. Dále o sociálním a zdravotním pojištění, registrace vozidel včetně technických prohlídek, a povinností občana vůdči státu a podobně.Z vašich příspěsků jsem částečně nabyl dojmu , že USA jsou nejspravedlivější způsob  přerozdělování daní z příjmů.

S pozdravem Dalibor F. - Mělník

3 Thyronx Thyronx | E-mail | 17. května 2010 v 23:06 | Reagovat

No ja bych to nebral jako nejspravedlivejsi zpusob prerozdelovani dani... spis, to ze odbouranim snad vsech socialnich davek krom duchodu a podpor v nezamestnanosti, jsou prijmy do statni pokoladny FEDu vyssi a vydaje mensi. Tim je mozne mit dane z hrubeho prijmu nizsi.
Nikde neni nic idelaniho, nicmene si myslim ze USA je v tomto smeru o hodne SOCIALNEJSI, nez EU. Tam totiz je postaveno doslova VSE na vysokem zdaneni a vysoke DPH. Vyrobky jsou drahe tedy nejen proto, ale protoze i jejich rozvoz je drahy (55% dan z benzinu a paliv + mytne + jiste ne lacine povinne technicke prohlidky).
Myslim ze prosperita zacina a konci na cenach spotrebniho zbozi. V USA je take v drtive vetsine statu nulova DPH z prodeje potravin a leku. V EU by se to zrejme neprosadilo. Prijem statu je na teto dani zavisly. A coz teprve kdyz se neplati (zpravidla) ani zadna DPH z prodeje cehokoliv pres Internet. U drahych vyrobku jako jsou treba auta.. to uz dela setsakra hodne velkou usporu.

4 ČechoAmeričan ČechoAmeričan | E-mail | 19. července 2012 v 8:05 | Reagovat

Pane "Thyronxi",

jako odborářská pijavice na jedné z amerických automobilek dlouhodobě žalostného Detroitu nemáte ani přehled, ani vzdělání nebo přirozenou inteligenci se věcmi probrant a dojít k tomu potřebné objektivní interpretaci věci.

Chudák Dalibor nebo jiní naivkové, kteří ve vašem po léta pilném psaní vidí něco víc než subjektivní, tzv. anecdotal evidence, tedy velice selektivní fakta které přitom s gustem užíváte k obecnému popisu reálií v USA. (Nakonec i ten david cítí, že vás nemůže brát za odborníka a to je, jak uznáte, ještě velice taktní posouzení kvality toho co nabízíte).

Podstatné navíc je, že jako lukrativně placená odborářská pijavice u Forda, kde díky desetiletí starých praktik a závazků jsou dělníci placeni královsky, nejen o přesčasech a mají požitky, po ona desetiletí vybojované odborážskou mafií v UAW, které nejsou vůběc typické a srovnatelné s typickým dělníkem nebo zaměstnancem v USA.

Takže Vaše rádoby prabvičácká kázání a interpretace věcí, doprovázena skazkami o tom jak se - na vašem extrémně atypickém případě - snad zaměstnaci mají je jen, promiňte, propaganda.

Buďte rád, že ve vaší zahnívající (doslova) metropoli, Detroitu, po léta hlavním městě USA v těžké kriminalitě, s 10.000 domy vyčleněných k bourání tak, jak většina města, s 80 procentní populací černochů je jako válečná zóna, nekonečné uliční bloky napůl zchátralých domů, zadeklovaných překližkou, brlohy squaterů a drogařů.

A i ten pražský Kolibřík Bém je proti vašim totáloně zkorumpovaným primátorům posledních 3-4 desetiletí totální andílek.

Ve skutečnosti jste, vy a rodina, jako většina, která musí v dané džungli nebo blízko ní žít (nejen proto, že je "pod vodou", tedy dluží bance víc na hypotéce, než za kolik by domek z trámků 2x4 palce obitých sádrokartony prodali, kdy Detroit je na tom jako jeden z nejhorších míst) rád, když večer dorazíte domů a nejste toho dne u banomatu ohrožovám jedním z hood s hoodie, vaše choť je ráda, že ji ti sami nelapli když šla z obchodu k autu na moc rozsáhlém pakrovišti. Buďte rád, že jste rád, jedno procento Amíků, které ještě má tradičně silné odbory, které i pro nekvalifikované lidi a černochy v Detroitu má velice nadprměrné mzdy a hlavně také jiné požitky. Jste jedním z konzerv, které kážou vodu a samy chlemtají víno.

O vašich "rozumech", včetně zmatků a lží, zde o tom, že snad nějak souvisí "odbouranim snad vsech socialnich davek krom duchodu a podpor v nezamestnanosti, jsou prijmy do statni pokoladny FEDu vyssi a vydaje mensi. Tim je mozne mit dane z hrubeho prijmu nizsi", kdy totálně melete neslučitelné věci a píšete úplné h*vadiny, snad ani nemluvme.

Pro náhodného čtenáře, který by sem zabloudil (než, jak doufám, svůj blog, jak slibujete, sbalíte) něco faktů?

1) Fed nemá s MF USA nic společného a MF vybírá federální daně (z příjmů osob a firem).

2) Federální srážky z příjmu osob zahrnují jak strhávání odhadované daně z příjmu, tak povinné odvody: Social Security (sociální pojištění), Nemocenská (Medicare, na kterou sice Amík platí ale má na ni nárok až v 65 letech!), pojištění v nezaměstnanosti (kdy obecně, podpora v nezaměstnanosti je jen zlomek mzdy a obecně po půl roce šmytec. Navíc: nezaměstnaný ztratil zdravotní pojištění, pokud ho vůbec v zamestnání měl, neb 50 mil Amíků ho nemá) Navíc oproti !socanské" ČR a EU, USA, nemaje všeobecné zdravotní pojištění také v době almuženky podpory v nezaměstnanosti neplatí za člověka sociální pojištění. Amíkovi zase zbývá jen modlitba k Bohu, což mu, zvláště konzervativci, stále častěji doporučují. Díky tomu, že tolik Amíku nemá a vyhození z práce ztratí pojištění anebo má děravé pojištění, ročně více než 3 milióny rodin musí vyhlásit bankrot, aby uchránili triko na zádech od exekutorů nemocnic a lékařů). Nic z toho a mnohé jiné se od odborážského parazita Thyronxe, nikdy nedozvíte.

Daň z příjmu osob je 15 až (tuším) 38 procent (před Reaganem byla tuším až 75 procent). Sociální je asi 7 procent. Medicare podobně a nezaměstnanost řekněme 1 procento.

K tomu ale dlužnos připočíst státní daň z příjmu (v asi 3 státech je nulová, zdaňuje se tam hlavně majetek, od auta, loďky atd. v ostatníc h asi od 5 to á procent). V mnoha lokalitách a okresech je navíc místní daň z příjmu.

Sečtěte si to a uvidíte, o kolik "líp" na tom Amík je v porovníní s Čechem.

Navíc, Amík za to nemá ani zdravotní pojištění (sokromě placené, základní, bez zubů, na rodiče a 2 děti, ne staré rodiče, min. 1500 USD měs plus masivní spoluúčast.

I s pojiětěním od zamestnavatele, když je všeobecně spoluúčast 20 procent a pokoj v nemocnici (ne výkony lékařů) je 3.000 USD za den, to se rychle načitá a vede k bankrotu.

Oproti "socanbské" EU Amíkovi děti nemají zdarma střední a VŠ. Dluhy na školném jsou teď tak velké a masivní (prúměrně 30 tis na bakaláře),, že se mluví o bublině, poté co splaskla ta realitní.

Průměrný roční plat v USA je stále jen asi 48 tisíc, tedy 4 tisíce USD ročně, něco přes 3 tis eur.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama